Přežvýkaný výzkum

Na této stránce najdete všechny výzkumné články, na které jsem odkazoval v pravidelném newsletteru, a to ve formátu:

Autor*ka (rok vydání) 'Název s hypertextovým odkazem na internetový zdroj' Časopis
| citace 
Číslo newsletteru.

Reference jsou seskupeny podle témat:

#anthropocene (antropocén)
#climate (klimatický systém)
#food (potravinový systém)
#policy (regulace)
#postgrowth (post-růst)
#tippingpoints (pozitivní body zlomu)

#anthropocene

Elchaman et al. (2020) ‘Global human-made mass exceeds all living biomass’ Nature.

Ačkoli ještě v roce 1900 byla antropogenní masa jen tolik co 3 % veškeré biomasy, dnes už je na světě více antropogenní masy než biomasy. při zachování trendu budou lidské výrobky brzy 3x těžší než veškerá biomasa na Zemi.

V čísle #1 Nafouknutá bublina

#climate

W Haas et al. (2026, preprint), ‘Reconceptualizing the role of socioeconomic material stocks in the leverage points framework to enable transformative change’. Ecological Economics.

Rekonstruovat nebo nahrazovat věci by se mělo jen tehdy, když úspory během celé životnosti převýší ekologické náklady samotné rekonstrukce.

V čísle #6 Šestka.

C J Merchant, R P Allan & O Embury (2025) ‘Quantifying the acceleration of multidecadal global sea surface warming driven by Earth’s energy imbalance’. Environ. Res. Lett.

Tempo oteplování oceánů se zrychluje a lineární modely významně podhodnocují budoucí tempo oteplování.

V čísle #3 Trump je prostě showman

Baker et al. (2025) ‘Continued Atlantic overturning circulation even under climate extremes’. Nature.

AMOC sice výrazně oslabí, ale ani při extrémních klimatických podmínkách se zcela nezhroutí.

V čísle #2 Omnibus

#tippingpoints

Centola e. al. (2018) ‘Experimental evidence for tipping points in social convention’. Science.

K dosažení společenského (pozitivního) bodu zlomu může stačit jen +/- 25 % podporujících.

V čísle #5 Tady je zastavíme!

Kooloth et al (2024) ‘Optimal control of polar sea-ice near its tipping points’. npj Climate and Atmospheric Science

Intervence v klimatickém systému (např. přidání reflexních materiálů na povrchu ledu) budou po dosažení bodů zlomu čtyřikrát nákladnější než před jeho dosažením.

V čísle #2 Omnibus

#food

Kotz et al. (2025) ‘Climate extremes, food price spikes, and their wider societal risks’. Environ. Res. Lett.

Dopad 16 extrémních klimatických událostí z posledních let na ceny potravin.

V čísle #5 Tady je zastavíme!

#policy

Stechemesser et al. (2024) ‘Climate policies that achieved major emission reductions: Global evidence from two decades’. Science.

Z 1500 klimatických opatření v nedávné minulosti mělo velký dopad jen 63 z nich. Nejefektivnější jsou mixy opatření.

V čísle #5 Tady je zastavíme!

#post-growth

R Krpan, F Basso, J Hickel & G Kallis (2025), ‘Assessing public support for degrowth: survey-based experimental and predictive studies’. Lancet Planet Health.

Když byly nerůstové politiky prezentovány bez nálepky “nerůst”, podpořilo je přes 81 % lidí v Británii a přes 72 % v USA.

V čísle #6 Šestka

Lage et al. (2023), ‘Citizens call for sufficiency and regulation — A comparison of European citizen assemblies and National Energy and Climate Plans’. Energy Research & Social Science.

Hlavní překážkou uvádění politik dostatku (sufficiency policies) do praxe se nezdá být jejich popularita, nýbrž politický systém, který se ze své povahy soustředí na krátkodobé (volební období) a snadno kvantifikovatelné cíle.

V čísle #6 Šestka

Cotton et al. (2025) ‘Effect of Monetary Incentives on Peer Review Acceptance and Completion: A Quasi-Randomized Interventional Trial’. Critical Care Medicine.

Systém placených recenzí by mohl být efektivnější než systém neplacených recenzí.

V čísle #4 Vysušit, nebo utřít?

Helmut Haberl et al. (2020) ‘A systematic review of the evidence on decoupling of GDP, resource use and GHG emissions, part II: synthesizing the insights’. Environ. Res. Lett.

Většina z 835 vědeckých článků věnovaných decouplingu emisí a HDP nenabízí důkazy o absolutním decouplingu.

V čísle #3 Trump je prostě showman

Vadén et al. (2020) ‘Decoupling for ecological sustainability: A categorisation and review of research literature’. Environmental Science and Policy.

V 179 článcích věnovaných decouplingu neexistují důkazy o absolutním decouplingu HDP a spotřeby zdrojů na úrovni celé ekonomiky.

V čísle #3 Trump je prostě showman

J Vogel & J Hickel (2023) ‘Is green growth happening? An empirical analysis of achieved versus Paris-compliant CO2–GDP decoupling in high-income countries’ The Lancet Planetary Health.

Z 11 světových ekonomik, které v letech 2013-2019 jako jediné snižovaly emise GHG zatímco zvyšovaly své HDP (zelený růst), žádná nesnižovala emise dostatečně rychle pro dosažení klimatické neutrality. V průměru by jim to trvalo 223 let.

V čísle #2 Omnibus

Wiese et al. (2024) ‘The key role of sufficiency for low demand-based carbon neutrality and energy security across Europe’. Nature Communications.

Klimatická politika EU soustřeďující se zároveň na základní potřeby lidí a zároveň na dostatečnost (sufficiency) by mohla snížit emise o 90 % do roku 2040.

V čísle #1 Nafouknutá bublina

-konec-