Co je Zóna zlomu?

Zóna zlomu je prostor pro ty, kdo hledají hlubší pochopení současných ekologických a sociálních výzev. Přináší shrnutí světové i domácí transdisciplinární vědy, komentáře, rozhovory s akademiky a promyšlené eseje.

Zóna zlomu není pro snílky; beru svět, jaký je. V Zóně kombinuju data s teorií pro systémovou analýzu praxe. Nepředepisuju - nabízím způsoby, jak se zapojit do transformativní změny.

Zónu zlomu pro vás tvořím ve volném čase zdarma. Stačí se přihlásit k odběru a každé vydání vám automaticky dorazí do e-mailové schránky. Pro ještě přehlednější čtení doporučuju Substack app.

Přihlásit k odběru

Newsletter vychází průběžně každý měsíc v závislosti na tom, jak rychle se mi daří kvalitní obsah připravit. Minulá vydání jsou v archivu.

Zóna zlomu je zdarma a navždy zůstane, aby ji mohl číst každý s přístupem k internetu, nehledě na finanční možnosti.

Pokud se mi přesto chcete odvděčit, kupte mi kafe nebo odešlete libovolnou částku v Kč na účet 2465983173/0800 (QR 👇🏻). Platbu v eurech můžete poslat přes Wise.

Proč zrovna “Zóna zlomu”?

K názvu mě inspiroval koncept bodu zlomu.

Bod zlomu (bod zvratu) je v klimatologii kritická hranice, jejíž překročení vede k velkým a často nevratným změnám v klimatickém systému (tání permafrostu, úbytek tropického pralesa apod.).

Ve společenských vědách má bod zlomu i pozitivní význam: jako hranice, za kterou se názory, hodnoty a chování dlouhodobé menšiny najednou stanou názory, hodnotami a chováním většiny.

Kdy přesně k takovým zlomům dojde, to často nejde určit ani zpětně, natož v reálném čase pozorovat nebo s jistotou předpovědět. To platí pro tání permafrostu i veřejného mínění.

Zlom je současně základní geologický pojem (např. tektonický zlom). Pohne se něco mohutného, co dosud - zdánlivě vždy a navždy - leželo nehnutě.

I k tektonickému zlomu se schyluje dlouho, buduje se napětí, o kterém ví jen pár geologů, ale jakmile ke zlomu dojde, pocítí jej všichni. Do té doby se objevují jen indicie nadcházející diskontinuity.

“Krize spočívá právě v tom, že staré umírá, ale nové se ještě nemůže zrodit: v tomto dočasném bezvládí dochází k nejrozmanitějším chorobným jevům,” napsal v předvečer 30. let 20. století Antonio Gramsci.

Nejsme v takovém “bezvládí” i dnes?

Globální ekonomický systém je v do očí bijící hluboké vnitřní krizi, charakterizované ekologickými problémy, dluhovými bublinami, tenčícími se zdroji energie, autoritářským populismem a jinými “chorobnými jevy”. Ekosociální systémová alternativa - ač se rodí v malých ostrůvkách po celém světě - však ještě nenabrala na síle.

Mnozí myslitelé proto tvrdí, že se nacházíme v zóně zlomu - historickém okně mezi současností a očekávaným kolapsem, ve kterém pozitivní společenský bod zlomu může nastat.

Od toho název newsletteru, ve kterém chci čtenářstvu tento těžko uchopitelný tektonický moment přiblížit s pomocí dat, argumentů a příběhů.

O mně

Vystudoval jsem původně právo na Univerzitě v Oxfordu (MJur) a Univerzitě Karlově (Ph.D.) Od roku 2019 se věnuju systémové analýze a evidence-based climate policy. Pracoval jsem v akademii (Univerzita Karlova, Jena Universität, CIEE), v byznyse, ve státní správě i v nevládních organizacích. Publikoval jsem o klimatické politice, vodíku, biopalivech a CCS. V letech 2022-2025 řeším pro ČR vymezení oblastí pro urychlený rozvoj obnovitelných zdrojů (tzv. akcelerační zóny). Jsem z Havířova, po studiích jsem se přestěhoval do Mníšku pod Brdy s manželkou a dvěma kocoury. Mám rád moderní jazz, fandím basketbalové Barceloně.

Autor: Martin Abel, analytik AMO klima (martin@zonazlomu.cz)

Web design: